Trápení...
---"Proč?" Zní mi v hlavě tato otázka. Život je tak krutý. Každý den se muset koukat, každý den dělat jakoby nic. Ničí mi to srdce. Miluji ho. Opravdu ho miluji, už čtvrtý rok, ale nedovedu mu to říct. On mě nemiluje. Rok co rok, měsíc po měsíci, den co den se musím koukat, jak flirtuje s nejoblíbenější holkou ze třídy. Koukat, jak se s ní směje, jak se s ní mazlí a vůbec, jak se s ní baví. Zdá se to jako zlí sen!.... Ona si jeho lásku nezaslouží! Doufám jen, že to brzy zjistí, že už konečně otevře oči. Budu mu přát jenom to nejlepší. Budu doufat, aby našel dívku, která mu dokáže dát tolik lásky jako já... Stačí mi jeho pohled, jeho krásný pohled když se na mě usmívá a já jsem jako v ráji. Jeho dech.... jeho hlas.... vnímám každé slovo, co mi řekne. Cítím jeho vůni, když kolem mě projde. Jeho smích.... ach, jeho smích! To je to nejúžasnější, co mě v životě potkalo..... Škoda že už je konec!!!--- Otevřu oči a naproti mě jede vlak. Slyším skřípání brzd. Vlak ale jede moc rychle, nejde zpomalit. Jsem ráda že bude konec. Konec mého trápení, moje srdce už to více nevydrží. Ještě než mě navždy pohltil věčný spánek, řekla jsem si pro sebe poslední slova a těmi jsou... MILUJU TĚ, Mickey!!!
-Příběh je napsán z části podle zkutečné události, bohužel dívka nedokázala tento čin provést, tak se trápí dodnes-
